MiSe Klima Příklady dobré praxeGreen Port Strašnice

Green Port Strašnice

Zobrazit všechny fotky (+6)

Nadace Partnerství - Adapterra Awards, Vojta Herout

Udržitelné pasivní domy mohou urbanisticky zapadat i do centra města. Tři takové s celkem 156 „zdravými byty“ vznikly na místě původního sídla České námořní plavby v pražských Strašnicích. Novostavba Green Port Strašnice zaujme využitím přírodních materiálů, zelenými střechami, množstvím zeleným ploch i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení. Domy zahrnují také vybavení pro cyklisty – servisní stanice, myčky kol či stojany. Pomyslnou „udržitelnou“ třešničku na dortu představují ptačí budky pro hnízdění rorýsů umístěné na fasádě jednotlivých domů.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.

Využitá opatření

Zelené střechy Akumulace a využití dešťových vod Zateplení obvodového pláště budovy Stavební otvory Tepelné čerpadlo – obecné informace Aktivní stínění Pasivní stínění Tepelné čerpadlo – systém země-voda Větrání a rekuperace Stromy a keře v nezpevněných plochách, ve volné půdě Komunitní zahrady Kameninové povrchy Vegetační dlažba Podpovrchové retenční nádrže Cyklistická infrastruktura

Autor:

Podlipný Sladký architekti, s.r.o.

Investor:

JRD Development s.r.o.

Zhotovitel:

Metrostav a.s., Divize 9

Zdroj:

Adapterra Awards

Typ:

Soukromý sektor

Umístění:

Počernická 1b, Praha-Strašnice

GPS:

50° 4' 49.35" N, 14° 29' 8.71" E

Kraj:

hlavní město Praha

Země:

Czech Republic

Detaily projektu

Jak to funguje?

Součástí Green Portu Strašnice je více než 900 m² zelených střech složených z rozchodníků, které ochlazují své okolí a pomáhají udržovat v místě příjemné klima. Tepelný komfort uvnitř zajišťuje pasivní obálka (okna s trojskly, nadstandardní zateplení všech konstrukcí), doplňují ji lodžie, balkony či chytré exteriérové žaluzie. Centrálně řízené větrání s rekuperací a čidla CO₂ a těkavých látek obstarává dostatek čerstvého vzduchu bez pylu a prachu. Architekti domy dispozičně navrhli tak, aby do jednotlivých bytů proudilo přirozené denní světlo.

Projekt také klade velký důraz na nakládání s dešťovou vodou. Zasakování dešťových srážek v místě dopadu umožňuje distanční dlažba s většími spárami či plocha pro příjezd hasičů ze zatravňovacích dlaždic. Protože zde však nebylo technicky možné vyřešit stoprocentní vsak, svádí se dešťová voda do velké podzemní nádrže o objemu 35 tisíc litrů. Díky tomu se zpomaluje odtok do městské kanalizace a nashromážděnou vodou je možné zalévat přilehlou zeleň. K tomu slouží vývody na fasádě ve vnitrobloku, kde se lze na dešťovou vodu napojit.

Aby rorýsi nepřicházeli ve městě o svá hnízdiště, vznikly na fasádě domů tzv. rorýsovníky vyrobené z dřevobetonové směsi. Svým umístěním vyhovují jak lidským, tak ptačím obyvatelům, kteří k nim potřebují dostatek prostoru pro bezpečné přilétnutí i opuštění. Rorýsi přilétají koncem dubna a již koncem července se vrací do tropů. Nezanechávají tak žádné viditelné stopy. Navíc se živí neoblíbeným hmyzem – mšicemi, komáry a pakomáry.

Co řeší?

Cílem developera bylo vytvořit bydlení s výborným tepelným, akustickým i světelným komfortem, které ale zároveň co nejméně zatíží přírodu. Projekt svými technologiemi a opatřeními pomáhá snižovat energetickou spotřebu, zadržovat a využívat dešťovou vodu, omezovat přehřívání zástavby, rozšiřuje městskou zeleň, podporuje zachování biodiverzity. Zároveň díky společnému parku přispívá k vytvoření sousedské komunity a „nutí“ obyvatele, aby se setkávali.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.

Zpět na Příklady dobré praxe