Popis opatření
Jedná se o menší zahloubené uměle vytvořené prostory, obvykle v drahách soustředěného odtoku nebo v nivě vodního toku, které mají za cíl zachycovat vodu při vzniklém povrchovém odtoku. Tůně mají rovněž důležitý ekologický význam, proto nejsou určeny k zachycování odtoku z pozemků orné půdy, zatíženého erozními splaveninami. Tůně představují v rámci celého povodí jen malý retenční prostor. Pokud jsou dostatečně hluboké, mohou mít i trvalou vodní hladinu a pak se posouvají na pomezí tůně a trvalého mokřadu. Jejich ekologický význam však v takovém případě stoupá.
Jedná se opatření s kombinovaným efektem. Často převažuje efekt ekologický nad efektem retenčním, což je dáno velikostí tůně vzhledem k celkovému objemu odtoku. Problematická je i nutnost ochrany tůní před vstupem erozních splavenin.
Implementace podle charakteru zástavby
- v ploše povodí – na okraji zemědělského pozemku,
- životnost opatření je omezena snad jen zarůstáním vegetací, což závisí především na úživnosti dna a hloubce vody. Tůně by měly být chráněny před vstupem erozních splavenin – jinak se jejich funkce mění v podstatě na retenční a sedimentační jímky s minimálním ekologickým významem a nezbytností častého čištění.
Doporučení pro realizaci opatření
- retenční tůně se umísťují mimo zemědělské pozemky do drah soustředěného odtoku, údolnic nebo niv malých vodních toků. Zpravidla na nevyužívané pozemky,
- z hlediska sklonových poměrů, je vhodné volit lokality s menšími sklony (cca do 5 %), neboť tak je možno snadno vytvořit větší retenční prostor bez nutnosti budování hrázky,
- tůně se umisťují zpravidla na nevyužívané pozemky, kde může vyniknout jejich ekologický význam,
- podstatným parametrem je poměr velikosti tůně či tůní v rámci menšího povodí vůči objemu odtoku vzniklého následkem návrhové srážky. Je-li celkový objem tůní v porovnání s objemem odtoku malý, lze jejich význam spatřovat spíše v posílení biodiverzity krajiny.
