Nejprve byly odbahněny rybníky V Mejtě a Nový, odstraněny byly jejich dělicí hráze a výpustní zařízení. Celkem se z těchto dvou rybníků vyvezlo více než 48 tisíc kubických metrů materiálu. Tam, kde se na dělicích hrázích nacházely hodnotné nebo vzrostlé stromy, vznikly ostrovy budoucího velkého Lítožnického rybníku. Některé stromy byly ponechány i přímo v zátopě k samovolnému rozkladu.
Myslivecký rybník zůstal napuštěný nejdéle, aby byla v lokalitě bez přerušení zachovaná vodní plocha pro vodní ptáky a obojživelníky. Později z něj bylo odvezeno dalších 20 metrů kubických materiálu. Všechen materiál byl přitom použit v lokalitě pro modelaci terénu. Modelovány byly nové tůně i písečné duny. Postupně byla obnovena také původní historická hráz a byla dostavěna její chybějící část, aby bylo možné napustit celý velký Lítožnický rybník.
Pro revitalizaci Říčanky posloužila celá údolní niva potoka. Délka nového koryta je o tři sta metrů delší než koryto původní. Vznikla také soustava větších a menších tůní o celkové ploše bezmála šest tisíc metrů čtverečních. V jedné tůni byl břeh upraven tak, aby vznikla kolmá stěna pro ledňáčky. Stromy, které musely být pokáceny, posloužily jako mrtvé dřevo do potoka i do tůní. Původní koryto je nyní zasypané, pouze na jednom místě zůstala tůň.
Celá plocha nivy je oseta travní směsí květnatých luk. Přes potok nyní vedou dva brody z balvanité rovnaniny a dvě povalové lávky. Brody se ve vodním toku vytvářely až po dokončení úprav, kdy zde byl normální průtok vody, aby měly správnou výšku. Do budoucna se chystá ještě výsadba sadu republika, který bude vysázen v půdorysu České republiky a stromy zde budou rozmístěny podle toho, v které lokalitě nejčastěji rostou.
