Zvyšování rozmanitosti v krušnohorských lesích

Význam vybraného řešení spočívá v její komplexnosti a dlouhodobosti. Do Božího Daru jej přinesl Karel Picura, místní lesní správce. Bylo mu jasné, že jedním opatřením se toho příliš nezmění. Pokud chceme udělat A (změnit druhovou skladbu), je třeba zajistit B (odrůstání vysazených dřevin), k tomu je třeba C (snížit stavy býložravé zvěře), to nejde bez D (posedů a střeleckých linií) a E (změny nastavení systému myslivosti), k tomu je potřeba F (změnit zákon o myslivosti), a to není možné bez G (změny společenského klimatu). Tento projekt se snaží ovlivnit všechny podmínky nutné k realizaci bodu A.

Aby se změnila druhová skladba lesa (kroky A a B), změnil Karel Picura systém hospodaření na nepasečný, který je pro místní klimatické podmínky vhodnější, než pasečný. Na ploše 48 ha vysázel 6900 jedlí, buků, javorů a jeřábů v individuálních ochranách. Na 1000 ks smrků nechal zavést ochranu proti loupání. Cílový model lesa je tzv. hercynská směs zahrnující zhruba třetinový podíl jedle, buku a smrku. Tato směs je odolnější s ohledem na očekávaný nárůst průměrných teplot.

Realizace kroků C, D, E v oblasti myslivosti pokrývá rozlohu 400 ha patřících městu Boží Dar. Na tomto území zavedl Karel Picura využívání velkoplošných naháněk se slíděním po německém vzoru. Tento styl lovu je méně stresový pro zvěř oproti českému. Autoři postavili 80 nových posedů a vyřezali střelecké linie v délce 16 km.

Pro vzdělávání odborné i laické veřejnosti (krok G) proběhla ve spolupráci s Pro Silva Bohemica a ANW Sachsen úvodní česko-německá exkurze s názvem „Krušné hory, jedno pohoří, dva přístupy k lesu i zvěři.“ Díky jejímu velkému úspěchu následovaly další odborné exkurze. Pro laickou veřejnost bylo vybudováno 6 nových informačních tabulí. Naučnou stezku navštíví ročně 27 000 návštěvníků, o tabule k projektu se zajímá přibližně čtvrtina, tedy 6-7 tisíc lidí.

Hlavní dosah projektu leží v přenosu zkušeností. Exkurzí vyvolaných projektem se zúčastnily již stovky lesníků z celé republiky, velkoplošných naháněk pak desítky myslivců z regionu. Ekonomický efekt se dostaví během několika desetiletí prostřednictvím stabilnějšího a odolnějšího lesa.

Druhově a prostorově rozmanitý les se dokáže lépe vyrovnat se všemi riziky klimatické změny. Má lepší prokořenění půdy, lépe zadržuje vodu a má funkční koloběh živin v systému. Takový les je odolnější vůči biotickým škůdcům, protože každý škůdce je vázán jen na určitou dřevinu či věkové stadium. Mechanicky lépe odolává větru i sněhu. Při extrémních povětrnostních jevech vždy přežijí některé dřeviny a věková stadia a rizika plošných rozvratů jsou tak menší.

Cílem projektu je vytvořit tento odolný typ lesa v centrálním krušnohoří. Realizace spočívá ve dvou hlavních oblastech: vytvoření kostry adaptačních dřevin, jako zdrojů přirozené obnovy v další generaci lesa, a zásadní snížení stavů býložravé zvěře, která svou početností obnovu lesa znemožňuje.

Důležitou součástí byl přenos zkušenosti z úspěšné přestavby lesa z Německa do Čech a po tamním vzoru vybudování lovecké infrastruktury pro snížení stavů zvěře. Cílem je také vzdělávání odborné i laické veřejnosti v tématu přípravy lesa na klimatickou změnu.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.