Protipovodňová ochrana v Třebomi

Hlučínsko v minulosti čelilo několika ničivým bleskovým povodním. Rozvodnění potoka Pština v příhraničí a jeho přítoků mělo několikrát za následek zaplavení intravilánu obce Třebom. Teď je tomu jinak – díky pozemkovým úpravám zde vznikl soubor protipovodňových a protierozních opatření, jehož účinnost si při bleskových povodních v létě 2023 měli možnost v obci otestovat. Povodně ukázaly, že stavba protipovodňové nádrže byla zásadní. Oproti povodním z předchozích let byly škody podstatně nižší. Kromě protipovodňové nádrže v Třebomi vybudovali také poldr s tůněmi a protierozní průlehy chránící zemědělské pozemky. Nezapomněli také na výsadbu nových stromů podél místních komunikací.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.

Autor:

AGROPROJEKT PSO s.r.o., Ing. Jiří Hermany

Investor:

Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj, pobočka Opava

Zhotovitel:

SPH stavby s.r.o.

Datum od:

2021

Datum do:

2022

Cena:

36,8 milionů Kč

Sněhová vločka
Sněhová vločka

Umístění:

Obec Třebom, k.ú. Třebom

GPS:

50° 2' 43.36" N, 18° 1' 10.85" E

Kraj:

Moravskoslezský kraj

Země:

Česká republika

Detaily projektu

Jak to funguje?

Poldr a protipovodňová nádrž: 
Poldr Třebom je klíčovou součástí ochrany obce před povodněmi. Jedná se o průtočnou nádrž se zemní hrází a dalšími funkcemi, které umožňují zadržovat povrchové vody při silných deštích. Tento poldr slouží k ochraně obce před extrémními povodňovými vlnami, které by mohly způsobit vážné škody. Voda zadržovaná v nádrži je pak postupně upouštěna pod polní cestou pomocí betonového trubního propustku, čímž se zajistí její bezpečný odtok mimo obydlené oblasti.
Nádrž je navržena tak, aby byla schopna zadržet velké množství vody, což ji činí efektivní i při velmi silných deštích. Poldr dosahuje výšky 2,9 metru a délky 192,75 metru. V maximálním případě může zadržet až 31 700 m³. Tento prostor je rozdělen na dvě části: ovladatelnou s objemem 22 600 metrů krychlových a neovladatelnou s objemem 5 200 m³, což zajišťuje flexibilitu při regulaci vody.
V zadní části poldru bylo vytvořeno břehové pásmo, které slouží jako biotop pro mokřadní faunu a flóru. Tato přírodní zóna přispívá k ekologické stabilitě krajiny a podporuje biodiverzitu v regionu.
Nezastupitelnou roli v efektivitě poldru hrají i kamenné přehrážky a tůňky, které jsou umístěny asi 400 metrů nad poldrem a slouží k zachytávání splavenin, a tím se snižuje ohrožení kvality vody a celkový ekologický stav krajiny.
Přehrážky spolu s nádrží tvoří součást širšího systému ochrany před povodněmi a zajišťují, že významné povodňové vlny, vznikající na přítoku toku Pština, budou bezpečně zachyceny a zadrženy.
Polní cesty:
Stavba polních cest zahrnovala tři úseky, které zajišťují lepší přístup k zemědělským pozemkům a zároveň podporují funkci protipovodňového poldru.
Všechny cesty jsou zpevněné asfaltobetonem, vybavené výhybnami a sjezdy pro snadný průjezd. U některých úseků byly vybudovány svodné průlehy napojené na poldr a podél cest proběhla výsadba vegetace v oplocenkách, včetně liniové výsadby dřevin.
Na jednom z úseků byly kvůli stavbě průlehu ve spolupráci s ochranáři přesazeny nebo odstraněny původní ovocné dřeviny. Cesty tak nejen zlepšují přístupnost terénu, ale přispívají také k ochraně krajiny před erozí, zadržování vody a posílení ekologické stability.

Co řeší?

Nově vybudované polní cesty zajišťují lepší přístupnost zemědělských pozemků a ochranu před smyvem ornice. Stavba vodního díla, konkrétně poldru a přehrážek, zajišťuje zadržování povodňových vod, ochranu intravilánu obce a prevenci eroze. Součástí opatření je také výsadba zeleně, která podporuje ekologickou stabilitu krajiny. Tato opatření rovněž zajišťují efektivní odvodnění povrchových vod z nových zpevněných cest.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.