Protierozní opatření Bítov u Bílovce

Hned po realizaci záměru se zvedla vlna positivních reakcí. Na původně rozbité, těžko schůdné cestě bez okolní vegetace se začaly pohybovat procesí místních starousedlíků i přespolních turistů. Z rychlé chůze se stala příjemná procházka pod korunami stromů s výhledy na Beskydy a okolí. Vysazeno bylo 161 stromů a 383 keřů. Jednalo se o více etážový, rychle rostoucí, erozi odolný a přírodě blízký porost. Voleny byly vhodné druhy odpovídající přirozené dřevinné skladbě příslušného regionu. V etáži vyšší – stromové by byly vysazeny kosterní a dlouhověké druhy jako je Quercus robur – Dub letní a Carpinus betulus – Habr obecný. Tyto by byly doplněny o rychlerostoucí Fraxinus excelsior – Jasan ztepilý, Sorbus aucuparia – Jeřáb ptačí, Prunus avium – Třešeň ptačí. Tato etáž  byla také doplněna o ovocné druhy – jabloně, hrušně, švestky.
Ve spodní etáži byly vysazeny keře jako je Euonymus europaeus – Brslen evropský, Sambucus nigra – Bez černý, Ligustrum vulgare – ptačí zob, Rosa canina – Růže šípková, Prunus spinosa – Trnka obecná, Crataegus leavigata – hloh obecný. Délka výsadby je asi 512 bm a průměrná šířka je 8,2 bm.
Ztracená pestrost rostlinných i živočišných druhů se postupně vrací, stromy rostou a místo je plné života.

Cílem opatření bylo jednak snížení eroze a také krajinu přiblížit lidem a vlákat je do ní. V blízkosti se nachází také cyklostezka. Na rozlehlých a holých lánech zemědělské půdy docházelo ke větrné a vodní erozi a zemědělská půda degradovala. Z krajiny mizely rostlinné i živočišné druhy.

Na lokalitě se původně nacházely velké zemědělské půdní bloky, kde erozi podporovala rychlost větru a povrchový odtok vody při atmosférických srážkách. Půdní bloky nacházející se po obou stranách lokality určené k výsadbě dřevin byly využívány k pěstování plodin v režimu konvenčního zemědělství. V jarním období, zejména při vysetí plodiny jako je kukuřice, kdy ještě nebyl porost dostatečně zapojen zde docházelo ke vzniku drah soustředěného odtoku a k větrné erozí.

Náklady následné péče činily 86.381 Kč. Náklady na roční údržbu činí cca 5.000 Kč.

Hlavní překážkou byla skutečnost, že polní cesta byla zemědělskými traktory a jinou technikou za dlouhá léta vyjeta mimo pozemek obce a byla pod úrovní okolního terénu polí. Bylo nutné navrácení polní cesty a prostoru pro realizaci protierozního opatření zpět do katastrálních hranic obecního pozemku. Bylo nutné narovnání trasy a její výškové srovnání s okolním terénem.

Po ukončení následné péče musí obec dále pečovat o celé protierozní opatření (kosení trávy, zálivka v suchém období a obnova poškozených stromů a keřů). Náročná je zejména péče o keře v důsledku sucha a okusu lesní zvěří.