Vedro ve městě známe všichni. Ale víme, jak propastné rozdíly jsou mezi jednotlivými povrchy, po kterých denně chodíme? Rozhodli jsme se to ověřit v praxi a měřili jsme na ulicích Ostravy pomocí dronu s termokamerou.

Snímky vznikly při běžné letní teplotě 32 °C ve stínu, jenže povrchy vyprávěly úplně jiný příběh. Asfaltové silnice a střechy budov se rozpálily na více než 65 °C, světlé povrchy byly oproti tmavým o 10 °C chladnější a vitální travnatá plocha si udržela pouhých 35 °C. Oproti asfaltu tak byla zeleň chladnější o neuvěřitelných 30 stupňů.

Nejsou to přitom jen čísla na papíře. K těmto extrémně rozpáleným povrchům mají nejblíž ti nejzranitelnější – malé děti v kočárcích i naši čtyřnozí parťáci. Zatímco asfalt teplo akumuluje a sálá ho do okolí ještě dlouho po západu slunce, zeleň funguje jako přirozená klimatizace. Aby však mohla svou roli plnit dlouhodobě, nestačí jen sázet. Vyžaduje pečlivé plánování správného druhu pro dané stanoviště, dostatek prostoru i pravidelnou péči.

Data z měření nám pomáhají přesně pojmenovat, kde se město přehřívá a kde má smysl hledat řešení. Protože když chceme dělat dobrá rozhodnutí pro budoucnost našich měst, pocity nestačí.

Kompletní fotogalerii s termovizními snímky a další podrobnosti najdete na našem Facebooku.